4. neděle adventní

Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh) . Iz 7,14

Anděl Páně se zjevil Josefovi ve snu a řekl: … neboj se přijmout Marii svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů. Mt 1,20-21

Každý člověk si přeje dobrou budoucnost. Někdo spoléhá na vlastní důvtip a schopnosti, kterými svého cíle dosáhne, když dokáže udržet život pevně ve svých rukou. Jiný naopak nic neplánuje, o nic se nesnaží a nestará, protože si myslí, že život je dílem náhody nebo předurčeného osudu, a všechno záleží jen na tom, jestli bude mít štěstí.

Předpověď o narození dítěte, které přinese záchranu všem lidem, ukazuje ještě jiný přístup k životu. V narození tohoto dítěte vidí nový počátek veškerého života. Života, který je člověku částečně skrytý a neuchopitelný, ale zároveň v něm není vydán všanc nahodilostem v podobě nevypočitatelné náhody a neúprosného osudu. V tomto životě je totiž člověk svobodný, a přitom zachráněný z odcizení Bohu i lidem.

S narozením Ježíše začíná nový život, ve kterém je nám Bůh na blízku. Zejména slabým, bezbranným, utlačovaným, a všem, kterým se nedostává lásky, soucitu a milosrdenství. Do světa přichází ve svém Synu, bezbranném dítěti, které svěřuje do rukou lidem.

Kdo se odváží svěřit do rukou milosrdného Boha, může se spolehnout na splnění Božího zaslíbení o Božímu plánu záchrany celého stvoření.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *